Nefinanční reporting měří, vykazuje a hodnotí výkonnost organizace ve smyslu dosahování strategie a cílů udržitelného rozvoje. Reporting je stále častější a má mnoho názvů – CSR zpráva, zpráva o udržitelném rozvoji, ESG report nebo nefinanční report. Jde ale o jedno a to samé.
Získávání a reportování ESG dat je pro všechny velkou výzvou. Je totiž ztížené velkým množstvím reportovacích standardů, které ale neumožňují vzájemné srovnávání firem mezi sebou. Také není zřejmé, které informace jsou pro reportování podstatné (prolik na jak do toho).
Reportování dat o ESG je jednou z aktuálních výzev firem (spolu s nedostatečným pochopením důležitosti udržitelnosti ze strany vedení společností). Zveřejňování ESG dat ztížené i velkým množstvím reportovacích standardů, které neumožňují transparentní porovnávání jednotlivých firem. Navíc není zřejmé, jaké informace jsou pro reportování podstatné. Společnosti obvykle zaplňují své zprávy o udržitelnosti informacemi o filantropii a dobrovolnictví, které ale nejsou relevantní z finanční stránky ani pro dopady na udržitelnost.
Nefinanční reporting je pro některé firmy povinný. Naprostá většina firem ho však dělá dobrovolně, aby představili svou udržitelnost stakeholderům. Reporty se zásadně liší podle toho, k jakým stakeholderům chce firma hovořit. Například ze strany bank jsou již dnes firmy žádány o vyplňování různých dotazníků ESG. Proto Česká bankovní asociace vydala dotazník, který se snaží o určité sjednocení získávaných dat pro škálování společnosti.
Pro reportování jsou vytvořeny pravidla a indikátory, aby se zajistila jejich kvalita a porovnatelnost. Nejrozšířenější pravidla sestavila organizace GRI. Existuje však i řada jiných specificky zaměřených pravidel. Například SASB jsou uzpůsobeny pro komunikaci s investory. A IR jsou standardy pro propojení nefinančního reportu v propojení s výroční zprávou. Evropská unie nyní chystá vlastní pravidla, které se budou pravděpodobně podobat nejvíce GRI. Reportovat bude povinné pro všechny velké firmy. Budoucnost je však v propojení finančních a nefinančního reportování (jako IR).
Tyto rámce pro reportování jsou vysoce variabilní. Firma si sama vybírá, co chce sledovat za indikátory. Cílem reportovacích rámců je, aby se nezapomnělo na nic důležitého, proces reportování proběhl správně a používali se porovnatelné indikátory. Jen pár firem na světě reportuje úplně všechny informace. Většina si vybírá to, co je pro ně důležité.
Údaje o tom, jak si firmy v oblasti ESG vedou (Rating ESG kritérií), jsou čím dál dostupnější. Tento fakt způsobuje, že aktivity společností se podrobují stále důkladnější kontrole, čehož si všímají i investoři.
Chcete se sami otestovat? Využijte náš jednoduchý skoring!
Které společnosti musí zveřejňovat informace o udržitelnosti (ESG data)? Z čeho požadavky vychází? Která data jsou povinná? Jak by měly být informace prezentované?
Nejčastěji se zveřejňují informace jako:
uhlíková stopa
množství odpadů
energetická efektivita
oddíl obnovitelných materiálů apod.
Metodika stanovení uhlíkové stopy podniku
Nejlepším řešením je emisím předcházet! Abychom dokázali zpomalit a zmírnit průběh klimatické krize, musí se do této záchranné akce zapojit každý - od mezinárodních institucí a národních vlád, přes regiony, města a obce, až po firmy a jednotlivce. Jak mohu pomoci klimatu?
Zaměření na reportování s důrazem na sociální témata, mezi nejčastěji reportované sociální indikátory patří:
genderová a věková struktura zaměstnanců
fluktuace zaměstnanců
poskytované benefity, rodičovská dovolená apod.
množství rizik, kontrol a zranění a další otázky BOZP
množství vzdělávacích programů pro zaměstnance
Méně často reportované indikátory jsou:
komunikace a dopady na místní komunity
komunikace s odbory a kolektivní smlouvy
zdraví a bezpečí spotřebitelů
kontrola dodavatelů na dodržování lidských práv (identifikace rizikových komodit, předcházení dětské a nucené práci, porušování práv původních obyvatel apod.)
čas poskytnutý zaměstnanců pro organizační změny a mnoho dalších
Zmíněné indikátory jsou založené na kvantifikovatelných datech a jsou jednotné na celém světě. Tudíž jsou dobře porovnatelné.
Zde najdete obsáhlejší shrnutí dalších možných indikátorů, které se týkají sociálních témat.
Indikátory lze využít jako základní přehled sociální situace firmy. Pro nastavení firemní kultury se využívají i citlivější a kvalitativnější metody, například Sociorating a DISK analýzy. V takových nástrojích se hodnotí i spokojenost, interní komunikace, odpovědnosti apod.
Na to následně navazují aktivity typické pro HR management jako průzkumu spokojenosti, politika odměňování, kariérní řád, zaměstnanencké benefity apod..
Reforma směrnice o nefinančním reportingu má za cíl navést firmy ke zveřejňování klíčových dat a mimo jiné vyjasnit, které informace o řízení a integraci udržitelnosti do firemních strategií (“G” z ESG) mají publikovat. Půjde o informace z těchto třech oblastí:
- strategické ESG cíle
- integrace ESG strategie a cílů v obchodním modelu a strategii společnosti
- zohlednění strategie ve finančním plánování
- podstatná rizika a příležitosti spojené s udržitelností
- hlavní negativní dopady spojené s obchodním modelem
- dohled představenstva
- přístup k expertíze ke klíčovým ESG tématům
- integrace ESG cílů v systému pobídek managementu
Prohlédněte si, jak o udržitelnosti reportují ostatní společnosti: